Zpět na úvodní stránku
.
.
1.1.Zařízení a způsob jeho výběru pro kontinuální měření průtoků
1.1.1.Volba způsobu měření
1.1.2.Vzájemné porovnání průtokoměrů
1.2.Měrné přelivy
1.2.1.Ostrohranné přelivy
1.2.1.1.Trojúhelníkový měrný přeliv
1.2.1.2.Obdélníkový měrný přeliv
1.2.2.Přelivy s krátkou korunou a širokou korunou
1.3.Měrné žlaby
1.3.1.Parshallův žlab
1.3.2.Venturiho žlab
1.4.Kombinované průtokoměry
1.5.Q-h křivka kanálu a měrného profilu
1.6.Ultrazvuková metoda
1.6.1.Dopplerův jev
1.6.2.Translace zvukového obrazu
1.6.3.Ultrazvuková transmise
1.7.Magneticko-indukční průtokoměry
1.7.1.Potrubí s uzavřenou hladinou
1.7.2.Potrubí a kanály s otevřenou hladinou
1.8.Elektronické vyhodnocovače průtoku


1.8.Elektronické vyhodnocovače průtoku

Elektronické vyhodnocovače průtoků

vyhodnocují data o průtoku a zaznamenávají je v čase. Průtokoměry ultrazvukové a indukční se dodávají obvykle jako celky složené z vyhodnocovače a čidla a tak variabilita volby funkce je vždy daná konkrétním výrobkem. Ostatní výše uvedené průtokoměry mohou využívat různé typy senzorů pro měření hloubky a různé typy elektronických záznamových a vyhodnocovacích jednotek . Obvykle však každý výrobce vyhodnocovače využívá určité jím ověřené čidlo, které mění pouze v závislosti na inovaci vyráběných senzorů.

Čidla pro měření hloubky

Pro měření hloubek se běžně používají čidla ultrazvuková, plováková, tlaková (piezoelektrická metoda a bublinová metoda), dotyková a indukční . Metoda plováková je jistě nejpřesnější, řadí se však mezi metody využívající kontakt s mediem . Při měření hloubky odpadní vody je při kontaktu čidla s kapalinou vždy reálné nebezpečí sedimentů, inkrustů a bionárůstů a proto jsou metody kontaktní (plováková, indukční , tlaková provozně náročnější. Metoda dotyková pro technicky náročné řešení a vyšší cenu není běžně rozšířená (kontaktní ocelová jehla je spouštěna v pravidelných intervalech ke hladině). Z důvodů bezpečnosti a pohodlnosti provozování se v  současnosti používají především hloubkoměry ultrazvukové a to i přes jejich nižší přesnost, než mají průtokoměry plovákové.

Ultrazvuková čidla

Čidlo se sestává z vysílače a přijímače zvuku. Ze známé rychlosti zvuku ve vzduchu (obvykle s korekcí dle teploty) a prodlevy odrazu je vypočítána vzdálenost ke hladině. Při zadání nulové hloubky v kanále se tato vzdálenost odečítá od změřené a tím se získá skutečná hloubka vody. Z důvodu citlivosti veličiny časové prodlevy vyslaného signálu a odrazu se do určité vzdálenosti od membrány vyskytuje tzv. mrtvá zóna (obvykle do 20 cm), kde není přístroj schopen měřit vzdálenost. Sondy se tedy umísťují minimálně 20 cm nad maximální hladinu vody. Vyzařovací úhel sond se pohybuje od 30 do 70 v závislosti na velikosti sondy a výrobci. Výstup ze sond je v současnosti standardně proudový s tím, že někteří výrobci vyhodnocovačů digitalizují signál již u sondy, čímž zajišťují průtokoměru větší stabilitu měření a možnost umístit vyhodnocovač do větší vzdálenosti.

Sledované vlastnosti:

Vyhodnocování výstupu z ultrazvukového čidla:

V současnosti vyráběné vyhodnocovače a datalogery se koncipují tak, že v základním provedení splňují požadavky naší legislativy a navíc se vybavují dalšími funkcemi, aby použití odpovídalo co nejlépe požadavkům měření na lokalitě. V základním vybavení musí mít přístroje ukazatel celkového proteklého množství a ukazatel motohodin. Pro jednoduchost kontroly a kalibrace se přístroje téměř vždy vybavují ukazatelem okamžité hloubky a průtoku, méně častěji pak datem uvedení do provozu, počtem poruchových hodin a pamětí pro ukládání časového průběhu průtoků . Běžně používaným výstupem je výstup proudový případně digitální a pulzní. Pro lokality odlehlé od elektrického proudu jsou některé typy přístrojů vybavitelné baterii případně slunečním kolektorem. Jejich provoz je pak striktně autonomní. Současná telekomunikační technologie umožňuje přístroje v přijatelné ceně vybavovat bezdrátovým přenosovým zařízením dat . Při výběru zařízení je nezbytné porovnávat vybrané vlastnosti přístrojů.

Sledované vlastnosti :

Chyby elektronického vyhodnocování


(c) 2004, PARS Aqua, s.r.o.